[ NAVRHOVÁNÍ STAVEB ]
_______________________
_______________________
Ergonomie je vědecká disciplína zabývající se poznáním a pochopením interakcí mezi lidmi a dalšími prvky systému a profesí, která aplikuje teorie, principy, data a metody navrhování a systémů tak, aby optimalizovala pohodu člověka a celkový výkon systému. Z řečtiny ergon práce a nomos zákon, vznikla počátkem 20. století jako obor zabývající se optimalizací potřeb člověka v pracovním prostředí a v jeho podmínkách. Šlo o stanovení vhodných rozměrů, designu nástrojů, nábytku a uspořádání v pracovním prostředí v optimálních dosažitelných vzdálenostech. Ve světe se užívá pojmu "human factors" a "human engineering". Od 2. poloviny 20. století je ergonomie rozsáhlým interdisciplinárním vědním oborem zabývajícím se komplexní interakcí lidského organismu a prostředí (nejen pracovního), optimalizací prostředí do komfortu způsobujícího pohodu uživatele.
Ergonomie pracuje ve třech vzájemně se prolínajících rovinách. Nejdůležitější, psychická, využívá zejména poznatky kognitivní psychologie. Druhou rovinou je fyzická. Třetí rovina, organizační, dokáže ovlivnit psychické i fyzické kvality. Vymezuje nejenom prostor standardní, komfortní pro zdravého jedince, ale zohledňuje také parametry pro zkvalitnění pohybu v prostředí a přístupu tělesně a zdravotně postiženým, zejména osobám na invalidním vozíku - bezbariérové řešení.
Architektonicko-navrhovací proces zahrnuje tvorbu prvotního návrhu stavby, který definuje její vizuální podobu, prostorové uspořádání a základní technické řešení s ohledem na funkční, estetické a provozní požadavky. Výsledkem tohoto procesu je architektonická studie, která slouží jako východisko pro další stupně projektové dokumentace a rozhodování o umístění a realizaci stavby. Architekt transformuje představy a potřeby klienta do realizovatelné dokumentace. V praxi zahrnuje shromáždění informaci, tvorbu konceptů a skic, technické výkresy a vizualizace. Cílem je vytvořit dlouhodobě hodnotnou stavbu, která reflektuje požadavky budoucích uživatelů stavby, reaguje na kontext okolí, je zároveň esteticky a funkčně promyšlená a dodržuje předepsané normy.
Prostorové uspořádání interiéru je komplexní proces navrhování a organizace vnitřního prostoru budovy s ohledem na funkčnost, estetiku a životní styl uživatelů. Zahrnuje promyšlené rozmístění nábytku, výběr materiálů a barev, strategické osvětlení a využití doplňků pro vytvoření funkčního a harmonického prostředí. Pro efektivní návrh se často využívají 3D vizualizace a moderní plánovací nástroje, které umožňují realisticky si představit finální podobu interiéru ještě před jeho realizací.
a) funkční zóny: (obývací, pracovní, odpočinková), lze členit pomocí nábytku, kobercem a změnou materiálů povrchů (malba, obklady, parkety, dlažba, koberec...), nábytkem (členění pomocí nábytku, který tvoří bariéry, pomyslné předěly), příčkami (běžný, standardní způsob vymezení místností vedoucí ke vzniku pokojů, obytných místností, prostorů a částí bytu definující dále jeho kategorii atd.), pomocí osvětlení
b) umístění nábytku: správně rozmístění, aby nepřekážel, návaznost, poměry a ergonomie pro komfortní pohyb a pobyt
c) materiály a barvy: volba s ohledem na psychologický dopad, například světlé barvy opticky zvětšují prostor, tmavé zužují, vhodná volba finálních povrchových úprav (koupelna dlažba, pokoj vinyl / laminát / koberec, exteriér terasová prkna apod.)
d) osvětlení: strategické rozmístění prvků, dostupnost a snadná orientace s ohledem na umístění vypínačů, typ zdroje světla (zářivka, žárovka...), běžně lze nechat posoudit odborníkem na osvětlení (zpravidla pro kancelářské prostředí se provádí standardně a jako součást projektu interiéru)
e) doplňky a dekorace: správná volba doplňku dle funkce místnosti a účelu využití, decentnost a přiměřenost na místě, sladit celkový styl a koncept
f) denní proslunění: denní osvětlení, proslunění a oslunění budov je součástí stavební fyziky (technický obor, který se skládá ze tří rovnocenných částí: stavební akustika, stavební světelná technika a stavební tepelná technika). Zabývá přírodním osvětlením budov, zatímco osvětlení umělé je součástí oboru technického zařízení budov.
_______________________
_______________________